BJEŽ ambasadorky - rozhovor s Alicí Karbulkovou

Miniseriál rozhovorů s našimi čelenkovými BJEŽ ambasadorkami pokračuje – na řadě není nikdo jiný než členka BJEŽ týmu (více se dozvíte, když budete pozorně číst :), sportovkyně skrz naskrz, trenérka atletického klubu ŠAKAL Kbely, neúnavná běžkyně…  věčně pozitivní Alice Karbulková.     

Patříš mezi vyvolené :) – ambasadorky čelenek BJEŽ. Jak ses s touto značkou seznámila?

Ještě než dílo samotné jsem potkala autorku. Byla to tak trochu šťastná náhoda – rok 2015, Bětka rozjížděla svou značku a my zakládali dětský atletický oddíl. A hádejte, kdo se nám přihlásil jako trenér? Jasně, že Bětka. Víte, takovýchto lidí, kteří ještě ve svém volném čase dělají něco pro druhé, moc není. A když jsem trochu nahlédla do podnikatelské kuchyně, co vše musí člověk zvládat, no… Asi bych Bětce začala pomáhat, i kdyby dělala třeba marmeládu 😊.  

Co ti na čelenkách BJEŽ nejvíc vyhovuje? Proč bys je doporučila všem ostatním?

Originalita a funkčnost, český výrobek s láskou opečovávaný. A mně můžete věřit, neboť sedím přímo u zdroje. Sama v BJEŽ čelenkách běhám, sama je připravuji do balíčků k odeslání (a mnohdy se dívám do mapy, kde je ta vesnička, kam čelenka putuje).      

Jakému sportu se primárně věnuješ?

Běh – spíše terénní – vyzkoušela jsem vzdálenosti od 5 do 90 kilometrů a ustálila se na tratích kolem 25 km.

Co tě na tom nejvíc baví?

Ta moc těla i hlavy posouvat své hranice, ta síla druhého dechu, ta volnost a svoboda, ten boj sám se sebou, ta přátelství spřízněných duší.    

Zvládáš i nějakou jinou disciplínu jen tak pro radost nebo doplňkově k tréninku?

Ráda plavu, jezdím na kole a cvičím jógu. Spolu s během mi přijde tato kombinace ideální.  

Jak ses ke sportování dostala? Jsi aktivní sportovec odmalička, nebo tě to chytlo až později?

Od deseti let jsem dělala synchronizované plavání, po střední škole přičichla ke všem sportům na pedagogické fakultě, deset let se hýbala se svými žáky při tělocviku, na mateřské vedla kurzy spinningu, aquaerobiku a kurzy cvičení rodičů s dětmi, ze kterých vzešel atletický klub.    

Máš nějaký oblíbený závod? Na jaké závody se ještě letos chystáš?

Mám, je to Mácháč Run Fest – krásná trať, lesní cesty kolem Máchova jezera, večerní koncert a ranní bosý běh. Letos se chystám na závěrečné závody Krosového poháru v Kokoříně a Voděradských bučinách.

Co tě nejvíc motivuje k dobrému výkonu?

Naše děti, jejich pochvala… Protože k nim promlouváte skutky a ne moralizováním. Když už toho mám na trati plné zuby, opakuji si slohovou práci své dcery: „… Moje maminka je sportovní. Mám ji ráda, protože není jako skoro všechny maminky parádnice…“      

Jakého sportovního úspěchu si nejvíc ceníš? A co je tvá vysněná sportovní meta?

Dokončení všech ultramaratonů, protože to není pouze o fyzické připravenosti (Beskydská sedmička – 95 km, Perun – mistrovství ČR v ultramaratonu a již zmiňovaný Mácháč Run Fest – 60 km). Vysněnou metou je pro mne mít tělo co nejdéle připravené tak, aby bylo sportování a závodění prožitkem.      

Co bys vzkázala někomu, kdo by chtěl začít se sportem – ať už s během, nebo čímkoliv jiným – a neví, jak začít nebo jestli na to má?

Nikdy není pozdě. Každý pohyb se počítá. Začni pomalu a postupně prodlužuj čas, vzdálenost a intenzitu. Buď trpělivý a důsledný. Najdi si cíl – nějaký závod nebo jen kamarádskou výzvu. A věř, že Ty na to máš!  

A na závěr – jaká je tvoje nejoblíbenější čelenka BJEŽ? :)

BJEŽ týmovka našeho klubu ŠAKAL Kbely a charitativní Od nevidim do nevidim.      

Děkujeme za rozhovor a přejeme spoustu dalších (nejen) sportovních úspěchů!

I já děkuji a přeji BJEŽ šťastné a dlouhé žití!